Puriny a dna
Puriny jsou součástí každé živé buňky – rostlinné i živočišné. Chemicky jde o molekuly tvořené atomy uhlíku a vodíku. Jsou součástí DNA i RNA. Pokud trpíte hyperurikemií nebo dnou, měli byste dodržet dietu chudou na puriny, tedy upřednostňovat potraviny s jejich nízkým obsahem. Zároveň se vyhýbejte potravinám a nápojům, které blokují metabolismus purinů, jde zvláště o alkohol a nasycené tuky.
Potřeba purinů v jednom dni
Doporučuje se, aby denní příjem purinů byl nižší než 400 mg.
Základ stravy by měly tvořit potraviny s obsahem purinů nižším než 50 mg/g váhy.
Omezte potraviny s obsahem purinů kolem 50–150 mg/g váhy.
Vyřaďte ze stravy potraviny obsahující více než 150 mg/g váhy.
Rizika při nadbytku purinů
Přebytečné puriny jsou v několika krocích oxidovány na kyselinu močovou. Ta je vylučována močí. Je však ve vodě špatně rozpustná, takže při vysoké koncentraci v moči nebo při nízkém pH moči může krystalizovat a vytvářet tak močové kameny. Při dně, metabolické poruše katabolismu purinů, dochází k nadprodukci kyseliny močové a k hyperurikemii, stavu, kdy je v séru vysoká koncentrace močové kyseliny. Pak se mohou krystaly kyseliny ukládat v měkkých tkáních nebo kloubech, což způsobuje zánětlivou reakci. Je známo více metabolických poruch purinového katabolismu: Lesch-Nyhanův syndrom, který se projevuje močovými kameny a psychickými poruchami, nebo deficit enzymu purin-nukleosid-fosforylázy, který způsobuje těžkou imunodeficienci.
Rizika při nedostatku purinů
Při nedostatku purinů by došlo k závažným nutričním nedostatkům prakticky neslučitelným se životem.
Puriny v potravinách
Puriny jsou přítomné nejen v živočišných zdrojích, ale jsou také nezbytnou součástí rostlin, proto striktní bezpurinová dieta není realizovatelná. Přísnou bezpurinovou dietu nelze ani dlouhodobě dodržovat, protože by došlo k projevům nedostatku určitých důležitých živin s následnými nežádoucími důsledky. Navíc bylo prokázáno, že i při poměrně přísné bezpurinové dietě dojde k poklesu kyseliny močové v krvi maximálně o 10–15 %, což je u podstatné části osob se zvýšenou hladinou kyseliny močové zcela nedostatečné.
Základem léčby při dně nebo zvýšené hladině kyseliny močové je podávání medikamentů, zejména allopurinolu, který snižuje tvorbu kyseliny močové. Dieta s omezením purinů v potravě je sice nutná, nesmí však vést k nedostatku důležitých živin. Proto v pořadí naléhavosti léčebných přístupů není na prvním místě. Při nedodržování purinů ve stravě by se musela zvyšovat dávka medikamentů, choroba by však při zvýšené, eventuálně až vysoké dávce vhodného léku byla příznivě ovlivnitelná.
Konkrétně je nutné vynechat potraviny s vysokým obsahem purinů nebo jejich konzumaci podstatně snížit. Současně však musí být zachována nutriční plnohodnotnost požívané stravy. K potravinám (v jídle, v potravě) s vysokým obsahem purinů patří zejména vnitřnosti, některé druhy ryb, špenát a řada dalších druhů potravin. Mořské plody, vnitřnosti a alkoholické nápoje, zvláště kvasnicové pivo, obsahují vysokou purinovou koncentraci a mohou způsobit až dnavý záchvat.
Nezbytnou součástí dietních opatření je omezení alkoholu, zamezení nadváhy či obezity, což pro podstatnou část populace znamená dlouhodobý lehce redukční režim (nikoliv rychlá a značná redukce), a pak udržování hmotnosti přibližně ve fyziologickém rozmezí. Dostatečná konzumace tekutin pak sníží riziko vzniku ledvinových kamenů, které jsou u této metabolické poruchy poměrně časté.
Tato opatření jsou dlouhodobá, přesněji řečeno trvalá, takže u podstatné části pacientů je nutná trvalá změna dosavadního způsobu života.
Stručný souhrn základních dietních zásad při léčbě a prevenci
Základní prioritou je úprava tělesné hmotnosti, v naprosté většině to znamená redukci hmotnosti, zejména pokud se jedná o takzvanou břišní obezitu (tuk se ukládá v podkoží břicha). Ke splnění tohoto požadavku je nutné nejen snížení množství konzumované stravy, ale také zvýšení fyzické aktivity. Svou tělesnou hmotnost byste měli snižovat pomalu, nejvýše o 1/2 až 1 kg za týden. Rychlý úbytek na váze může zhoršit zvýšenou hladinu kyseliny močové a podnítit akutní dnavé potíže.
Velice důležité je, abyste celkově změnili konzumaci tuků. Kromě snížení celkového množství tuků ve stravě je nutné, abyste změnili i jejich složení. Konkrétně se jedná o výrazné omezení tuků s nasycenými mastnými kyselinami, to je například sádlo, včetně takzvaných „skrytých tuků“, zejména tučnější maso, uzeniny a podobně. Na druhé straně je ale nutno zvýšit konzumaci tuků s nenasycenými mastnými kyselinami, tedy rostlinných olejů. Je třeba připomenout, že pozitivní vlastnosti olejů se ztrácí jejich tepelným zpracováním, proto by měla být značná část zkonzumovaných olejů v přirozené formě. Tento požadavek je značně naléhavý především při kombinaci hyperurikemie a poruchy tukového metabolismu (hypercholesterolémie, ale také vysoká hodnota triglyceridů v krvi).
Restrikce (omezení) purinů v potravě je potřebná, ale její účinnost není při léčbě dny a hyperurikemie prioritní. Při kombinaci dny a dalších chorob s poruchami metabolismu tuků či cukru je vhodnější raději konzultovat optimální jídelníček s nutričním terapeutem nebo s lékařem erudovaným v oblasti léčebné výživy.
Nutno také připomenout střídmost při konzumaci alkoholu, konkrétně jeho denní množství nemá být více než 30 g čistého alkoholu, což odpovídá cca 3 dl vína, nebo jednomu velkému a jednomu malému pivu, nebo u 40% alkoholu pak 1 a 1/2 porce po 50 ml.
Těmito režimovými a nutričními opatřeními lze pozitivně ovlivnit nejen dnu či hyperurikemii, ale současně se jedná o základní přístupy u obezity, hypercholesterolémie a u cukrovky, které se velmi často s dnou kombinují.
Zárukou optimální diety je vyvážená strava odpovídající požadavkům racionální výživy bez častých výkyvů v příjmu stravy (hladovění, přejídání) a zaručující dostatek všech živin, vitaminů a nerostných látek. Důraz se klade na dostatečný pitný režim (2–3 l vhodných tekutin denně), strava by měla denně obsahovat asi 500 g zeleniny a 100 g ovoce.
Ideální je rozložení stravy v tříhodinových intervalech během celého dne, nikoliv většinu stravy konzumovat odpoledne a večer, jak to bývá u nás běžné.
Hladovění není vhodné, protože negativně ovlivňuje metabolismus kyseliny močové. V případě nadváhy nebo obezity se doporučuje hmotnost snížit, ale důležité je, aby se tak dělo pozvolna a aby se vedle snížení dávek přijímané stravy zvýšila tělesná aktivita.
V dietě je nutné omezit jen nejvýznamnější zdroje purinů (droždí, kaviár, jikry, vnitřnosti, z ryb slanečci a sardinky). Dále je třeba upozornit na riziko konzumace potravin s vysokým obsahem purinových látek současně s alkoholem (pozor na svatby, zabíjačky, rauty) a obecně na častou a nepřiměřenou konzumaci alkoholu!
Dále je třeba redukovat příjem dráždivých látek. Nevhodná jsou masa naložená, masa v různých kořenicích směsích připravená na grilování, uzeniny, kořeněné, zrající a plísňové sýry (Niva, olomoucké syrečky), ostré koření – chilli, kari, sójová omáčka, dále čokoláda, silné kakao a pikantní tučné saláty, jako je salát vlašský, rybí, feferonkový.
V případě, že dojde ke zhoršení potíží (například po prochladnutí, po zvýšené tělesné námaze), je vhodné stravu odlehčit. To znamená zařadit méně masa a pikantních pokrmů, podávat více zeleniny a ovoce a důsledně dodržovat dostatečný pitný režim.
Možné je zařadit odlehčovací zeleninovo-ovocný den (1–1,3 kg zeleniny a ovoce syrového i různě tepelně upraveného bez použití tuku a mouky). Tento odlehčovací den se zařazuje jednou, maximálně dvakrát týdně a pomáhá při redukci hmotnosti.
Puriny v pivu
Pivo obsahuje sice 30 mg purinů na 100 ml, ale vzhledem k množství, které se obvykle u piva spotřebuje, je dietně absolutně nevhodné. Při dně je vhodné omezit konzumaci alkoholu. Nejen proto, že některé druhy alkoholických nápojů obsahují puriny, ale i proto, že alkohol obecně snižuje schopnost vylučování kyseliny močové z těla. Vysoké množství purinu je obsaženo například v pivě, které by se tudíž při tomto onemocnění nemělo konzumovat. Nejhorší je pak kvasnicové pivo. Ani volba nealkoholického piva (v nealkoholickém pivu) neznamená výhru. V nealkoholickém pivu jsou obsaženy guanosiny, ze kterých následně kyselina močová vzniká, proto tato alternativa není vhodná.
Puriny v alkoholu
Hladina kyseliny močové v krvi se nejvíce zvýší po konzumaci piva, dále pak tvrdého alkoholu. Umírněná konzumace vína (2 dcl, maximálně 3x týdně) nemá na hladinu kyseliny močové v krvi vliv. Metabolismem alkoholu v těle dochází k vytváření kyseliny močové, a navíc působením laktátu (vzniká při metabolismu alkoholu) se snižuje její vylučování. Alkohol tak množství kyseliny močové v krvi ovlivňuje několika mechanismy. Pravidelná konzumace alkoholu mimo jiné potlačuje účinnost léků snižujících hladinu kyseliny močové. Nahraďte tedy raději pivo vínem. Kvasinky v pivu podle nedávného výzkumu negativně ovlivňují množství kyseliny močové v krvi. Malé množství (1 sklenička) vína (ve víně) naopak hladinu mírně snižuje. Ve víně, převážně červeném, nejsou žádné puriny, ale kvůli obsahu alkoholu je tento nápoj ve větší míře také nevhodný, protože odvodňuje a zvyšuje koncentraci kyseliny močové.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Enonko