Puriny v alkoholu
Lidé s láskou k alkoholu jej většinou konzumují tak, že přitom nic nejedí, proto následně zažívají záchvat dny. Hladovění totiž vyvolá další nárůst hladiny kyseliny močové. Tento negativní vliv je způsoben tím, že na oxidaci etylalkoholu je vázána redukce pyruvátu na kyselinu mléčnou. Tento zvýšený výskyt kyseliny mléčné (hyperlaktacidemie) omezí vylučování kyseliny močové a kromě toho se podílí na vzniku acidózy (překyselení) a hypoglykémie (nedostatku cukru v krvi). Obecně tedy alkohol patří při onemocnění dnou mezi zakázané potraviny.
Ve víně není kyselina močová obsažena. Pivo jí obsahuje asi 160 mg na litr, což není málo, když si uvědomíme, že potrava pro nemocné dnou, ochuzená o puriny, by měla mít méně než 200 mg purinů na den. Dát si vinný střik je tedy méně nepříznivé než pít pivo. Avšak i při pití vína je třeba dbát na míru – maximálně jednu až dvě skleničky k jídlu, protože jakýkoliv alkohol snižuje vylučování kyseliny močové ledvinami.
Každý člověk je individualita a každý má jinou spouštěcí potravinu na záchvat dny, takže se nedá s jistotou říci, že zrovna ta konkrétní potravina je nebezpečná. Vždy jde o obecné informace a doporučení. Potenciálně je nebezpečné vše, co je chutné. Při dně se vyhýbejte vnitřnostem (ledvinkám, játrům) a zvěřině. Dále byste neměli konzumovat ančovičky, herinky, makrely, sardinky, jikry a mlíčí, mušle a hřebenatky, určité druhy zeleniny, jako je chřest, fazole (i zelené lusky), čočka, špenát. Dále se vyhýbejte jídlům, v nichž je kvasničný extrakt, což je glutaman sodný E621. Ten je v uzeninách, v instantních polévkách a omáčkách, konzervách, prostě v průmyslových nečerstvých potravinách.
Víno
Puriny ve víně = 0. Přesto se jedná o nevhodnou potravinu, jelikož snižuje vylučování kyseliny močové ledvinami.
Plzeňské pivo
Pivo obsahuje 13 až 14 mg kyseliny močové na 100 g. Vysoké množství purinu je obsaženo v kvasnicovém pivě, které by se tudíž při tomto onemocnění nemělo vůbec konzumovat. Původně se pivo smělo vyrábět pouze z vody, ječmene a chmelu. Není překvapením, že se v zákoně o čistotě piva neobjevují jako jedna z ingrediencí kvasnice. V 16. století totiž nebylo známo, jak alkoholové kvašení probíhá, a pivo tak kvasilo spontánně.
Zásadní zlom byl však prý výsledkem experimentu, jehož výsledek nedovedl odhadnout ani sám Groll. V novém pivním stylu se prý spojily nejen unikátní české suroviny v podobě žateckého chmelu, měkké plzeňské vody a speciálně upraveného světlejšího sladu, ale také údajně záměrná chyba ve výrobním postupu. Na rozdíl od klasického bavorského ležáku totiž sládek Groll nenechal pivo tolik prokvasit, čímž získalo na plnosti. Do plzeňského piva stále nepatří nic jiného než voda, slad a chmel. Svou roli pak v pivu sehrají kvasinky. Díky nim se cukry mění na alkohol. A pak konečně probíhá ležení a zrání piva. Celý proces trvá více než pět týdnů a ve výsledku pivo obsahuje velké množství purinů.
Pivo je při dně nevhodná potravina ať už jde o pivo nepasterizované, pivo nefiltrované a nebo pivo kvasnicové.
Kvasnicové pivo obsahuje 30 mg purinů na 100 g výrobku = nevhodná potravina.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Will Shenton